Ondřej Bíro nechce být jen tuctovým hráčem

Mladý záložník čekal na šanci ve Spartě. Marně. Angažmá v Českých Budějovicích mu nevyšlo a nyní bude bojovat za Letohrad.

Velkou rybu ulovil na zimním přestupovém trhu fotbalový Letohrad. Do role hlavního záchranáře třetí ligy si vybral kreativního záložníka ONDŘEJE BÍRA, který nastupoval za Spartu B. V přípravě si sice pochroumal kotník, ale už by měl být v pořádku: „Už je to snad dobré, měl bych normálně trénovat,“ tvrdí středopolař. Sympatické na třiadvacetiletém záložníkovi je, že se rozhodně zodpovědnosti nezříká a počítá s tím, že na něj bude vyvíjen větší tlak.

Jak jste se vlastně ocitl v Letohradě?
Sparta mi řekla, že na béčko jsem starý a že si mám najít něco jiného. Přišla nabídka z Jablonce od pana Pelty ale s tím, jestli bych nechtěl na jaře pomoci Letohradu udržet třetí ligu. Přivítal jsem to. Je to šance hrát.

Neberete angažmá v Letohradě jako úkrok stranou?
Někomu se to tak zdát může. Už jsem zaznamenal takové názory. Já to ale tak neberu. Budu hodně vytížený a budu dost na očích. Ve třetí lize je dost pražských týmů a tam se na ni chodí.

V jednom starším rozhovoru, který jste poskytoval před dvěma lety jste říkal, že chcete v dohledné době hrát ligu. Proč to zatím nevyšlo?
Možná to bylo tím, že jsem byl právě ve Spartě. Tam to mají odchovanci a kluci, kteří hrají za dorost a za Spartu, těžší. Není tam taková šance jít do „áčka“. Když už jsem dostal šanci nakouknout do ligy v Českých Budějovicích, tak to tam nevyšlo.

Tam jste skončil angažmá předčasně, prý proto, že jste si vyrazil zahrát s malou kopanou. Je to pravda?
Bylo. Do Budějovic si mě přivedl pan Cipro. Jenže ten tam vydržel jenom tři kola. Pod ním jsem hrál. Po jeho odvolání přišel pan Straka a pod ním jsem už šanci nedostal. Stavěl na zkušených hráčích. S kamarády jsem si šel zahrát fotbal, někdo to hodil do Budějovic na web a už to jelo.

Takže jak už to tak bývá, našel se nějaký dobrý kamarád, který se o novinu rád podělil…
Přesně tak (úsměv).

Jaké to je hrát za béčko Sparty, když čekáte, kdy přijde povolávací rozkaz do áčka a on nepřichází a nepřichází. Je to nepříjemné čekání?
Spíš to je tak, že každý, kdo je ve Spartě, bere to jako poctu. Je jedno, jestli jste v áčku nebo v béčku. Dokud jste mladý, tak pořád doufáte, že šance přijde. Byl jsem na dvou přípravách s prvním týmem, ale nevyšlo to.

Nebylo pro vás složité se vyrovnávat s tím, že jste do Sparty přišel s nálepkou, že jste nový Tomáš Rosický?
Možná mi to také trochu uškodilo. S tlakem tam je ale člověk smířený. Dá se říct, že tam je pod tlakem každý. Já mám spíš rád, když ode mě někdo něco čeká. Je to lepší, než když jste za řadového člena týmu.

Přišli jsme, abychom pomohli

Nyní před vámi stojí velký úkol – zachránit třetí ligu v Letohradě…
Je to výzva. Rozhodně máme o co hrát. Jde o hodně.

Napadlo by vás před rokem, když jste se podílel na demolici Letohradu 4:1, že si tady znovu zahrajete, ale budete mít na sobě letohradský dres?
To určitě ne (úsměv).

Jaký na vás tým udělal dojem?
Když jsem mluvil poprvé s trenérem Veselým, tak mi říkal, že bude potřeba tým posílit. Když jsem přijel do Letohradu, bylo mi jasné, že záchrana nebude nic jednoduchého. Nyní vidím, že lidi v klubu i spoluhráči jsou super. Navíc se povedly udělat ještě další posily, takže myslím, že by záchrana nemusela být úplně nereálná.

Vy, bývalý Sparťan, budete zásobovat přihrávkami dva útočníky Slavie, Gulajeva s Honkou. Není to paradox?
No Slávisti… Oba byli i ve Spartě. Já je znám už z dřívějška. S Ondrou Honkou jsem hrál i ve sparťanském béčku. Radka Gulajeva jsem znal jenom z doslechu, ale oba to jsou bezesporu vynikající fotbalisté.

Neděsí vás trochu teď ten tlak? Přeci jenom na vás tři a ještě na jabloneckého Glose budou všichni koukat trochu jako na spasitele…
Přišli jsme do Letohradu s tím, že bychom týmu měli pomoci, takže na tom nevidím nic divného. Budeme určitě pod větším tlakem. S tím musíme počítat.

Představte si, že byste měl zaplnit bílé místo na plakátu, který bude zvát fanoušky na třetí ligu do Letohradu, co byste tam napsal?
Trenér Veselý chce, abychom praktikovali útočný fotbal. Když se podaří pár zápasů, budeme hrát útočně, věřím, že si lidé najdou do hlediště cestu. V Letohradě jich chodilo vždycky docela dost.