Smutný závěr letohradské fotbalové sezony stále trápí i vysokého útočníka ONDŘEJE HONKU. „Je to zklamání, že jsme soutěž nezachránili. Všichni jsme udělali maximum, ale bohužel to nevyšlo,“ posteskla si třiadvacetiletá zimní posila ze Slavie nad sestupem ze třetí ligy do divize.
Smutný závěr letohradské fotbalové sezony stále trápí i vysokého útočníka ONDŘEJE HONKU. „Je to zklamání, že jsme soutěž nezachránili. Všichni jsme udělali maximum, ale bohužel to nevyšlo,“ posteskla si třiadvacetiletá zimní posila ze Slavie nad sestupem ze třetí ligy do divize.
Asi o to víc zamrzí, že vám k záchraně moc nechybělo,
že?
Přesně tak. Stačilo udělat v průběhu sezony ještě dva body navíc a
měli jsme poslední kolo ve svých rukách.
Vidíte na angažmá v Letohradě nějaké plus, nebo po sestupu
převládají hlavně negativa?
Sestup příjemný nebyl, ale na letohradské angažmá se dívám pozitivně.
Dost jsem si zahrál a měl jsem v týmu jinou pozici, než jakou jsme měl ve
Slavii.
Říkalo se, že byste měl s rychlým Radkem Gulajevem vytvořit
ideální útočnou dvojici. Jenže kvůli jeho zranění jste toho spolu moc
nenahráli…
Je to škoda. Myslím, že kdyby byl Radek fit, určitě bychom se zachránili.
Vždycky když nastoupil, vypadala naše hra lépe a byli jsme v útoku
nebezpečnější. Často nám chyběl takový ten poslední díl, který by
dopravil míč do sítě. A to Radek umí.
Jste fotbalový profesionál. Co podle vás letohradským hráčům
chybí k tomu, aby hráli střed třetiligové tabulky?
Určitě chybí tvořivý hráč, který dokáže vymyslet překvapivou
přihrávku a podržet míč. Občas se zbytečně ztrácejí míče, ze
kterých mužstvo dostává hloupé góly. Potom taky chybí Letohradu
útočník, který bude pravidelně dávat branky. Kdyby Letohrad doplnili tak
tři hráči, určitě by to stačilo a tým by v klidu hrál
třetí ligu.
Už jste nakoukl i do první ligy, kde jste odehrál osm zápasů.
Nebral jste hostování v Letohradu jako takovou degradaci?
Nebral. Půl roku před tím jsem hrál za Slavii B, která hraje také třetí
ligu. V áčku byl velký přetlak útočníků. Bylo tam snad osm hráčů,
takže mi bylo jasné, že bych si tam asi nezahrál. Zvolil jsem tuto variantu,
bylo to lepší než sedět ve Slavii na lavičce.
Říkal jste, že jste měl i jinou úlohu než ve Slavii. Měl jste
být lídr týmu, ten kdo dá góly, když poteče do bot. Vyhovovala vám
taková nálož odpovědnosti?
Nevadí mi to. Když se na mě spoléhá, hraje se mi i lépe. Je to
zvláštní, ale když byl na mě tlak, hrálo se mi víc uvolněněji.
Kde začnete letní přípravu, vracíte se do Slavie?
Ano, začnu s béčkem a potom se uvidí. Sám ještě nevím, co se
bude dít.
Stejně jako Radek Gulajev jste prošel Spartou a skončil ve Slavii.
Jak se tento přesun upekl u vás?
Byl jsem ve Spartě asi od dvanácti let. Jenže jsem se zranil a už jsem si
připadal nechtěný, navíc mi končila smlouva. Dostal jsem nabídku od
Slavie, což mi přišla jako nejlepší volba. Teď je to nejlepší tým
u nás.
Je vám třiadvacet let a už by to pomalu chtělo, aby přišlo
nějaké prvoligové laso. Berete nadcházející letní přípravu jako
zlomovou?
Určitě by to chtělo, ale jako zlomovou ji neberu. Každopádně se ale budu
chtít někam dostat, jestli si mě nechají v béčku Slavie, tak se budu
snažit podávat co nejlepší výkony, abych mohl třeba v budoucnu trénovat
i s áčkem a potom se třeba občas i ukázat na hřišti. Ale uvidíme, jak
všechno bude. Slavie bude hrát Ligu mistrů, což asi není ideální doba na
nějaké zkoušení mladých hráčů. Větší šance by třeba mohla být ve
druhé části sezony.
Jak se vlastně získává takové prvoligové angažmá? Čekáte
s mobilem u ucha na hovor od agenta, nebo objíždíte kluby, které si vás
vyžádají na testy?
Jak kdy. Někdy vám zavolá trenér z první ligy, že by měl o vás zájem.
Občas se ozve manažer, že byste měl jít někam na zkoušku. Nejlepší ale
určitě je, když vás chce přímo trenér.
Neříkal jste si, že by bylo pohodlnější vydat se do nižší
soutěže například do Rakouska a vydělávat si v klidu slušné
peníze?
Také mě to napadlo, ale na to mám ještě čas. Jsem docela mladý na to,
abych chodil pryč. Chci se zkusit prosadit u nás. Nabídky sice byly, ale po
chvilce přemýšlení jsem je zavrhl.
Převzato z www.denik.cz