Rozhovor s Martinem Hundákem po zápase s Pardubicemi.

Na hřišti mu to myslí tak, jak rychle mluví. Byť hraje divizi, tak při většině jeho akcí na něj přesně sedí Bosákovo: „Tak to si nechám líbit.“ Kreativní letohradský záložník MARTIN HUNDÁK (22) se sice v posledním zápase s Pardubicemi (2:0) posunul na levý okraj zálohy, ale nevadilo mu to: „Hrál jsem tam už vloni v ČFL a nemám s tím problém, vyhovuje mi to. I když je pravda, že musím být víc zodpovědnější dozadu,“ popisoval svoji roli.

Hundák Martin

Porazili jste lídra tabulky, byl to váš nejlepší výkon sezony?
Asi ano, dalo by se to říct. Ale pochopitelně máme ještě rezervy. Třeba proměňování šancí by mohlo být ještě lepší, jinak myslím, že náš poslední zápas byl z naší strany velmi dobrý.

Po devíti zápasech na úplně čelo tabulky ztrácíte pět bodů. Není to víc, než jste před sezonou očekávali?
Určitě, hlavně po prvních třech zápasech jsme doufali, že by se nám mohlo dařit. Ale na druhou stranu, pět bodů ještě není tolik, dohnat se to dá.

To ano, ale nesmíte se trápit se slabšími soupeři. Co vám na nich tolik vadí?
Lépe se nám hraje, když soupeř útočí. Když je zalezlý, moc nám to nejde. Hra do zahuštěné obrany nám zrovna nesedí.

Ta vás nejspíš čeká i v Českém Dubu…
No právě. Ale já stejně doufám, že navážeme na ten zápas s Pardubicemi a zvítězíme.

Byla v týdnu příprava i nějak zaměřená na to, že budete spíš bojovat o to dostat se přes obranný val, než že budete hrát líbivě do kombinace?
Ani moc ne. Připravujeme se na všechny soupeře stejně.

Vy se letos staráte o tvorbu hry. Vloni v Letohradě působil na stejné pozici Ondřej Bíro. Dalo se od něho něco okoukat?
Stoprocentně. Byl to zkušený hráč, má za sebou, přes svůj věk, hodně zápasů a snažil jsem se něco pochytit.

O vašich tvůrčích schopnostech se v divizi ví. Už se vám stalo, že by se k vám postavil v první minutě hlídač a do poslední minuty se od vás nehnul?
To si ani nevzpomínám. Nejtěžší to asi bylo v Ústí. Hráli jenom od půlky a nebylo moc prostoru. Ale že by se někdo zaměřil speciálně na mě, to se asi nestalo.

Myslíte, že by to byla zbraň jak vás uhlídat? Dokázalo by vás to otrávit?
Myslím, že jo. Ještě kdyby mě okopával, tak určitě (smích).

Těsně před sezonou k vám přišli dva útočníci – Brendl a Semerák. Bylo to pro zálohu náročné, že si musíte zvykat na dvě nová tykadla?
To bych ani neřekl, oba to jsou zkušení hráči, takže jsme se sehráli celkem rychle. Brendl potřebuje míč víc do nohy, protože to je vynikající hráč ve vápně a Pepa Semerák musí dostávat míče do běhu do prostoru. Ulítá to.

Semerák dal sedm branek, Brendl čtyři. Zbytek mužstva tři. Neděláte si z nich občas srandu, že by mohli nechat dát gól i někoho jiného?
(úsměv) To ani ne. Hlavní je, že je aspoň někdo dává.

Převzato z: orlicky.denik.cz