Letohrad – Letohradský útočník plánuje další divizní jaro. Přetržený křížový vaz z futsalu mu napáchal hodně zlého, ale nevzdává se.
Profil hráče Michal Čada
Moc nechybělo a ikona letohradského fotbalu v zimě skončila s kariérou. Útočník MICHAL ČADA (32) dlouho nebyl po vážném zranění zcela fit. Všechny jeho patálie začaly předloni: „Utrpěl jsem úraz při halové kopané. Přetrhl jsem si přední křížový vaz v koleni,“ vzpomíná na okamžik, který mohl zazdít celou jeho kariéru. A problémy se opakovaly znovu: „Na podzim se obnovily s kolenem potíže a pohrával jsem si s myšlenkou, že s fotbalem skončím. Po poradě s vedením a s trenérem jsme se dohodli, že to ještě zkusím,“ říká útočník, který v sezoně 2004/2005 dokázal nastřílet šestnáct branek.
Co vás vlastně zlomilo v tom, že jste se nakonec rozhodl
pokračovat?
Kolektiv, hráči, vedení, trenér. Podporovali mě, abych to ještě zkusil.
Tohle byl ten největší impuls k tomu, abych si to rozmyslel.
Může se klidně stát, že budete hrát jenom v posledních
dvaceti minutách. Připouštíte si, že se to také může
přihodit?
Každý chce hrát od začátku, to je jasné. Ale beru to tak, že mám už
nějaký věk a prošel jsem si nepříjemným zraněním. Snažím se v týmu
působit i tak, že budu pomáhat mladším. S tou rolí problém nemám.
Skutečně by vám nevadilo plnit třeba roli žolíka?
Budu se snažit, abych hrál od začátku. Ale vím, že může hrát jenom
jedenáct lidí a svým způsobem jsem nějak limitovaný. Sestavu nechám na
trenérovi, myslím, že bych s tím ale problém asi neměl.
Po fotbale musíte mít velký hlad. Myslíte, že se můžete dostat
do formy ze sezony 2004/2005?
V to doufám. Jinak bych dál nehrál. Rád bych navázal na výkony, které
mě v Letohradě provázely
Limituje vás zraněné koleno hodně?
Limituje mě v tom, že nejsem schopen v týdnu spolykat všechny tréninkové
dávky. S áčkem jdu jenom jednou, dvakrát týdně a ve zbytku týdne
trénuji individuálně podle toho, co mi dovolí zdraví.
V čem spočíval ten individuální tréninkový plán? Měl jsem hlavně méně dávek, ale zase jsem víc chodil do posilovny.
Cítíte třeba i při zápase, že chcete rychle zabrat, a už to
není ono?
(usměje se) Tak rychlost mi ubývá, ale nejsem nejmladší, takže to
je spojené s věkem. Kdyby mě koleno limitovalo nějak při hře, tak bych
tam snad radši ani nelezl. Na hřišti bolest nevnímám. Jenom se cítím
unavenější, když absolvuji víc tréninkových jednotek s mužstvem.
Trenér Letohradu Jaroslav Veselý o přínosu Michala Čady: „Určitě ho ještě využijeme. V zápasech, kdy nastoupil, vypadal vždy velmi dobře. Uvidíme, co mu ale dovolí zdraví.“
Myslíte, že jste v době po zranění mohl dělat něco jinak,
abyste na tom byl teď lépe?
Myslím, že ne. Nic jsem nezanedbal. Všechny rehabilitace, které šly, jsem
absolvoval. V poslední době se bohužel v tom koleni vyskytují i další
problémy.
Na futsal, kde se vám zranění přihodilo, jste
zanevřel?
Prozatím ano. V hlavě se ho nevzdávám, ale teď fakt nejde, abych
ho hrál.
Sparťan Patrik Berger si dával ultimátum: Ještě jedno zranění
a konec. Je to u vás podobné?
Abych řekl pravdu, tak ani nevím. Až takhle daleko jsem nepřemýšlel. Ale
kdyby mělo přijít znovu něco těžkého, konec by to byl.
Probíhala nějaká jednání s vedením, že byste případně
působil v Letohradě dál v nějaké jiné funkci?
Neprobíhala. Když jsem byl ale zraněný, tak jsem působil u dorostu. Musím
přiznat, že to pro mě nebylo úplně to pravé. Představoval bych si spíš
vést úplně ty nejmenší kluky. Působení u áčka jsme neprobírali. Na to
je ještě čas.
Ale přeci jen, trenérský post by vás do budoucna
lákal?
Nevím, myslím, že by mě třeba jiná funkce lákala víc.
Dobrá, dokázal byste si představit, že byste třeba působil
i jinde než v Letohradě?
Pokud by mi to zdraví dovolilo a na vyšší soutěž bych už neměl, tak si
dokážu představit, že bych si šel někam po okolí zahrát pro radost.
Že byste ale hrál stejnou soutěž a nastupoval proti Letohradu, to
lze vyloučit?
Určitě. Kdybych šel hrát jinam, tak už jenom pro radost a
pro žízeň.
Autor: Ryšavý Pavel
Převzato z www.denik.cz
