Klíčového útočníka Letohradu trápí už od října bolavý palec. Stále není v pořádku.

Jarní střelecký půst letohradského kanonýra JOSEFA SEMERÁKA pokračuje. Zkušený útočník sice zatnul zuby, nastoupil zraněný a vydržel na hřišti celých devadesát minut, po závěrečném hvizdu ale přiznal, že s podlomeným zdravím neměl na urostlé zadáky Měcholup, které v sobotním divizním klání vyhrály 1:0, nárok. Návštěva doktora asi bývalého ligistu nemine.

Trenér Veselý váš start kvůli zranění nepředpokládal, nakonec jste ale do hry naskočil. To jste se dal tak rychle dohromady?
Jsem zraněn stále, už to trvá od října. A teď se to ozývá víc a víc. Nejde to překousnout.

A co konkrétně?
Jde o palec na noze.

Přesto jste ale nastoupil. Byl v tom velký kus sebezapření?
Necítil jsem se stoprocentně, ale po dohodě s trenérem před zápasem jsem to zkusil rozběhat a řekl, že i přes bolest to půjde.

V první půlce vás na hřišti vidět nebylo, čím to?
Chyběl nám hlavně pohyb, lepší hra po zemi. Nakopávali jsme balony, jenže soupeř měl vyšší hráče než naše mužstvo. Dostali jsme bohužel gól a víc se věnovali rozhodčímu než naší hře. Bohužel…

Po přestávce ale přišla dvacetiminutovka, kdy jste Měcholupy mačkali. A vy jste měl jednu velice slibnou šanci.
Šlo ještě nahrát Honzovi Brendlovi před bránu, ale bylo to natěsno. Hráč Měcholup mi do toho skočil, na poslední chvíli jsem vystřelil, bohužel mi to zblokoval na roh.

S Brendlem v útoku jste alespoň letohradskou hru v druhé půli nepatrně oživili, nemyslíte?
V prvním poločase jsem spíš dělal hru Honzy Brendla, mladý Kopecký měl kolem mě běhat a já držet balon. Bohužel jak v prvním poločase, tak i druhém, kdy přišel Jenda Brendl, jsme nedostávali balony.

Záloha Letohradu očividně nefungovala, chyběl jí tvůrce hry, jakým byl před vyřazením z kádru Martin Hundák. Není jeho ztráta až příliš citelná?
Chybí, nechybí, myslím, že hráči, co máme ve středu pole, jsou srovnatelní s Hundákem. A jsou hlavně bojovnější.

Letohrad zápasí s týmy, které na něj vyrukují s „obrannou zdí“. Co vymyslet na soupeře obranáře?
Jak říkám, s Měcholupy jsme částečně plnili úkoly, ale neběhali. Chce to pohyb, zlepšit přihrávku po zemi.

A pomůžete vůbec za týden v honbě za body? Dá se na pochroumaný palec zapomenout, nebo to chce delší léčení?
Během hry na to zapomenu, ale v některých pohybech to bolí až moc. Kolikrát si jenom odlehčuju nohu, pohyb je špatný. Záleží na doktorovi, v týdnu jsem objednaný a uvidím, co mi řekne.

Na podzim vám to mezi tři tyče padalo, teď najednou nic. Je to něco, co nosíte v hlavě, nebo umíte nechat podobné pocity v kabině?
Je to i o tom zranění. Nehýřím tolik aktivitou jako předtím, protože to fakt nejde. Chodím do zápasů se sebezapřením. Druhá věc jsou balony pro útočníky, hodně málo jich dostáváme.

Autor: Jan Pokorný
Převzato z www.denik.cz