Fakta – branky : 15., 24., 33. Pešek Marek, 28. Pokorný, 59. Růžička Jiří – 74. Mařík, 81. Vencl
Rozhodčí: ZEMAN Josef.
ŽK – 1 : 1
ČK – 0 : 0
Diváci : 111
Poločas: 4 : 0
FK Letohrad, z.s. B: Vaníček Matěj – Preclík (K), Vencl, Vaniš, Pokorný – Švercl, Procházka Jakub ( 73. Vyšohlíd ), Slodičák Jan ( 58. Mařík ), Černohous Petr, Filip ( 88. Černohous Jiří ) – Polzer ( 71. Borovička )
Rosice nad Labem: Vlček – Novotný ( 72.Krátký ), Růžička Jan ( 60.Pipek ), Prokůpek, Pešek Jiří (K) – Pokorný Fidler, Růžička Jiří, Kosek – Pešek Marek, Bartoš Filip
Po vzájemné dohodě jsme v pátek 28. 8. zajeli do Rosic nad Labem. S tímto soupeřem jsme v ročníku 2018–19 dvakrát prohráli (0:3 u nich a 2:4 doma), takže nás nečekal snadný zápas. Začátek utkání až do 15. minuty byl vzájemně vyrovnaný a nic nenasvědčovalo tomu co přišlo v příštích 18. minutách. Jedna chyba v obraně rozpoutala hotové peklo. Dosavadního jediného střelce Rosic, Fidlera jsme sice uhlídali ale zastoupil ho Marek Pešek. A to můžeme být rádi, že ještě dvakrát zasáhl náš brankař. Marně vzpomínám, kdy jsem u béčka zažil takovouhle dvacetiminutovku, možná v Litomyšli na malé umělce. Tím bylo utkání po půl hodině prakticky rozhodnuto. Náš soupeř trochu polevil a my jsme sbírali hlavně psychické síly na druhý poločas, aby utkání neskončilo dvouciferným výsledkem. Ve druhém poločase přidali domácí ještě pátou branku a uspokojili se možná až moc. My jsme vystřídali a to naši hru oživilo. Čtvrt hodiny před koncem utkání vstřelil po velice pěkné akci, náš smolař v proměňování šancí Mařík, branku. Pevně doufám, že konečně protrhl tu smůlu a už mu to tam bude padat. Za pár minut se znovu jako v Králíkách přimotal před brankaře Vencl a bylo to 9. minut před koncem o tři branky. Ale dohnat manko za tak krátký čas je už prakticky nemožné.
Domácí vyhráli zaslouženě, zkušeně nás rozebrali a doslova vyškolili. Nemohu v článku rozebírat co nás trápí, čekají nás další těžcí soupeři a přeci jim nedám návod. Nechci se vymlouvat na zranění , které A i B tým postihl snad každý zápas. Proto bych chtěl znovu poděkovat Michalovi Vanišovi, že přijel a pomohl nám. Z našeho týmu byl jasně nejlepší ale fotbal je kolektivní hra a super výkon jednoho nenahradí dalších deset hráčů. Možná nám jeho přítomnost paradoxně uškodila. Ostatní si možná mysleli, že když je tady Váňa, že to odehraje všechno za ně. Ale takhle to prostě nefunguje. Tím nechci říci, že by za nás neměl znovu nastoupit. Hrozně rádi ho tady znovu uvidíme. Jeho zkušenosti, dovednosti a přehled je pro mladé hráče školou fotbalu. A rád bych tady viděl i další hráče, pokud se za A tým z lavičky dostanu do hry jen na pár minut, tak od toho to béčko tady je. To přeci není nějaká degradace. Béčko funguje pro A tým, pro nic jiného tady není.
Naše věrné diváky chci pozvat na další domácí zápas netradičně v sobotu 5.9. v 10.15 hod.Budeme hrát proti mužstvu z Tátenic z Petrem Knápkem v sestavě.
