Po 25 vítězných zápasech v řadě série skončila
U11 – Ročník 2007
FK Letohrad – SK Nemošice 4 : 3
G: Rozlílek 2, Adamec, Konečný
FK Letohrad – MFK Chrudim 3 : 2
G: Adamec 2, Rozlílek
FK Letohrad – FK Pardubice 1 : 16
G: Rozlílek
U10 – Ročník 2008
FK Letohrad – SK Nemošice 3 : 4
G: Houška, Peřina D., Třetina
FK Letohrad – MFK Chrudim 2 : 3
G: Douša, Kořán
FK Letohrad – FK Pardubice 1 : 6
G: Kořán
Sestava U11: Matěj Kačena – Ondra Rozlílek, Ondra Ludka, Vojta Řehák, Mára Adamec, Alex Konečný, Vilda Spáčil, Fíla Hrubý,
Sestava U10: Dan Peřina – Dan Třetina, Máťa Motyčka, Domča Hejzlar, Ondra Kulhánek, Adam Houška, Tomáš Peřina, Mára Douša, Domča Kořán, Jenda Dušek
Slovo asistenta a našeho atletického trenéra Zbyňka Ludky k týmu U11 - Každá pohádka musí jednou skončit. A nejinak tomu, bohužel, bylo i s neuvěřitelně dlouhou, vítěznou šňůrou našich starších nadějí. Ale vezměme to hezky po pořádku. Ranní, evidentně dobrá nálada jak dětí, tak i rodičů při srazu na parkovišti, byla lehce nabourána pozdním příjezdem autobusu. Již lehce znervóznělí trenéři začali obtelefonovávat a zjišťovat, co se děje. Pan řidič, který dorazil s asi 15 minutových zpožděním, ovšem svým bezelstným úsměvem vrátil optimismus a klid do našich řad. Cesta nebyla přesto jednoduchá a nakonec vyústilo v příjezd cca 20 minut před úvodním hvizdem prvního zápasu s Nemošicemi. Nemošice, jak se později ukázalo, byl suverénně nejslabší soupeř. Naši kluci se bohužel jejich stylu hry záhy přizpůsobili. A tak místo, aby se pohybem po hřišti a aktivní hrou pořádně dorozcvičili, když už to nestihli před zápasem, tak potrápili nervy, jak obou trenérů, tak i přihlížejících rodičů. Konečný stav 4:3 sice prodloužil naši sérii, ale tentokrát to bylo o fous. Přestože zahajovací pětka druhého zápasu s Chrudimí byla stejná jako v 1. utkání, jakoby kluky v šatně někdo vyměnil. S o viditelně kvalitnějším soupeřem, jakoby kluci přeřadili o dva rychlostní stupně výše. Najednou začali zase předvádět, to co mají natrénované. Přestože soupeřova velmi početná fanouškovská sestava hnala Chrudim do útoku, naši borci ji dokonale zaskočili svým pohybem a aktivitou, která vyústila ve vstřelení 3 gólů, které padli v rozmezí 3 minut před poločasovým hvizdem. Škoda, že nešlo v tomto parádním poločase pokračovat a vypůjčit si nějaké minuty z druhé půle, kde nás pak Chrudim po jejich velmi dlouhé poločasové taktické přestávce přece jen již potrápila. Nicméně zápas jsme dotáhli do vítězného konce. Navíc jsme rozhodně měly další šance, které vznikali především díky přečíslení po rozehrávce gólmana za obranu soupeře. Škoda, že tuto herní variantu nevyužíváme více. Do posledního utkání s domácím týmem jsme nastupovali s menšími obavami. A naše černé myšlenky se naplnily. Být to boxerský ring, pravděpodobně by přiletěl ručník. Pardubice nás přehrávali jednoduchou, kombinační a navíc rychlou hrou. I přesto, že náhradní gólman v bráně D. Peřina chvílemi čaroval, pořád to tam padalo. Během zápasu jsme se až na jednu šanci, ze které padnul gól, k ničemu nedostali. Ostatně celkem 3 střely za celý zápas, které jsme vyslaly na soupeřovu bránu, hovoří za všechno. Ale nevadí. Série skončila, kluci se otřepou a začneme novou. Naopak naši borci zaslouží pochvalu za to, že zápas odehráli ze ctí a snažili se o odpor až do konce utkání. Příště jim to ukážeme.
Slovo trenéra Radka Pavlíka k týmu U10 - naštěstí jsme hráli až druhý zápas, takže jsme se stačili včas a pořádně rozcvičit. První soupeř z Nemošic nás nepřehrál fotbalovostí, ale spíš přetlačil silou. Bohužel jsme se s tímto fotbalem nedokázali vyrovnat a góly jsme dostávali po výkopech brankaře před naší branku, kde byl soupeř důraznější a silovější. My jsme se naopak snažili o rozehru od brankaře a hlavně po zemi. I když to přináší chyby a obdržené branky, tak přesto chceme jít touto cestou a kluky k tomu vedeme. Druhé utkání již bylo úplně jiné a hrál se z obou stran pěkný a bojovný fotbal a bylo se na co dívat. Soupeři jsme se vyrovnali jak bojovností, tak i fotbalovosti. Soupeř byl lepší jen v zakončení a je škoda, naších nevyužitých šancí, protože minimálně remízu jsme si zasloužili. Nejlepší zápas na tomto turnaji. Poslední zápas nás čekal s domácím týmem z Pardubic. I když je výsledek takový jaký je, tak to špatný zápas z naší strany nebyl a kluci se o výsledek porvali až do konce.
Cesta zpět se již nesla opět v pohodovém duchu. Pozápasovým rozhovorem s některými hráči na horkém křesle u řidiče se bavil již celý autobus. A závěrečná zastávka v Doudlebách na zmrzlině udělala tečku za tímto sobotním, fotbalovým dnem.
