Již třetím kolem pokračovala o víkendu krajská liga starších přípravek.

První kolo v Pardubičkách, kde se mladší tým předvedl ve všech třech utkáních skvělým bojovným výkonem, a díky skvělému výkonu si připsal i jednu výhru nad Moravskou Třebovou, kterou režírovali Fanda Douša a Lojzik Frydrych. Prohry s Pardubičkami a hlavně s Žamberkem nás vůbec nemuseli mrzet protože kluci i v těchto zápasech předvedli pěkný a hlavně bojovný výkon.

Jediná kaňka na tom celém byla velmi slabá účast hráčů, protože bez zapůjčení hráčů z mladší přípravky bychom ani nemohli střídat.

S timto dobrým pocitem jsme se těšili na domácí turnaj.

Prvni zápas mladšího týmu domácího turnaje s Českou Třebovou byl sice trochu ospalejší ,ale hráči se alespoň trochu snažili soupeři vyrovnat bojovností. Soupeř ale vynikal hlavne v soubojích 1 na jednoho. To rozhodlo o výsledku zápasu. Druhý zápas s Lanškrounem nedával moc naději na lepší výsledek protože Lanškroun je ještě těžším soupeřem než tým Třebové. Musíme ale taky po pravdě konstatovat, že jsme soupeři značně svým výkonem situaci usnadnili. Výkon byl hodně malátný a ospalý. Pokud byl náš výkon v druhém zápase ospalý, tak třetí zápas jsme zaspali úplně. Chrudim se od začátku bavila fotbalem a skóre rychle narůstalo. Naším hráčům se nedařilo vůbec nic a na umění soupeře jen s odstupem koukali.

Bohužel se opět opakovala slabší účast hráčů a na krásný vykon z Pardubiček jsme nenavázali!

Již zmíněné 3. kolo nás zavedlo do Moravské Třebové. Zde se vůbec nedaji obdivovat krásy města a tak se nezbývalo nez těšit na krásy fotbalové.

1. Zapas mladšího týmu byl proti domácímu týmu. Domácí již od úvodního výkopu neprojevili jedinou snahu nás čímkoliv překvapit a už vůbec ne fotbalem. Naši hráči byli překvapeni z nečinnosti soupeře že chvílemi to vypadalo , že nebude hrát ani jeden tým. Naštěstí naši brzo pochopili, že góly budou platit i když soupeř pouze postává či se zlehka pohybuje a tak se začali pomalu osmělovat. Po chvíli začali padat i góly a to když útočníkům to musel předvést obránce Maty P., jak s balonem správně naložit. Poté se již rozehrál celý tým a celkem pohodlně jsme dokráčeli k výhře.

Druhý zápas s Holicemi by byl asi i hratelný ale celý ho ovlivnil zkrat soupeře, který po přerušení hry, když se balon ocitl v zámezí, absolutně nepochopitelně doběhl Matyho P. , který šel pro míč a skopl ho zezadu. Maty se nedokázal v tomto zápase na nohu již pořádně postavit a dohrál! Protože jsme měli pouze jednoho hráče na střídání, tak bylo po tomto zákroku doslova vymalováno!Bez hráčů na střídání se vyhrát nedá. Po chvíli se zranil ještě Maty Kubelka a tak jsme v podstatě hráli už jenom ve čtyřech. Tato prohra bolela nejvíc hlavně z obav o zdraví hráčů.

3. Zapas proti Pardubicím byl tak jen pokusem turnaj dohrát se ctí. Naštěstí Maty P. nakopnutou nohu rozchodil ale Matouš K. to štěstí neměl. Aby se dalo alespoň střídat, tak Matouš šel do brany. Andrej zaujal místo ve středu zálohy, ale neustále ho hnala vpřed touha dát gól. Ani tato změna ale nemohla s obrazem hry a vývojem utkání nic udělat. Pardubice byly lepším týmem a zaslouženě šli do vedeni. Posledni zoufalou snahou se zápasem něco udělat, byl pokus v poločase sehnat narychlo alespoň 2 hráče z mladší přípravky, která již měla dohráno, abychom mohli vice střídat. Plan vyšel. Matěj Bartoš a Tom Strnad nám také hodně pomohli. Tomáš se dokonce blýsknul gólem. Najednou jsme hráli s Pardubicemi krásný, bojovný a vyrovnaný fotbal. Krásný výkon předváděla také Sára, která také vypomáhala z mladší přípravky. Výsledek už ale otočit nešlo.

I tak to bylo alespoň něco pozitivního na závěr.

Stále nás ale sužuje velmi slabá účast hráčů. Bez pomoci mladší přípravky bychom toho doopravdy moc nenadělali.

Děkujeme fanouškům a rodičům za podporu. ⚽️