Kategorie

Mladší žáci

Datum

06.04.2025

Zápas (soupeř)

 FK LETOHRAD x SOKOL DOLNÍ ÚJEZD

Výsledek (poločas utkání)

8:0 (4:0)

Sestavy FK LETOHRAD

Hejl – Bílý, Buřval, Kučírek, Šubrt, Marek, Kaška, M. Kubelka, Šilar, Hašek, Motl J., Baláš(C), Pirkl, Kovář, Kovařík, Kalous

Sestavy Sokol Dolní Újezd

Boštík – Rusyn, Horák, Teplý(C), Šplíchal, Dvořák, Maiwald, Churak, Veselík, Kovář F., Částek, Kovář P.

Branky (včetně času)

26. Baláš (PK), 30. + 44. + 58. + 63. Kučírek, 48. Kovář, 62. Šilar, 65. Buřval

Průběh utkání

(text)

Po nesmyslné remíze v Dolním Újezdu, jsme měli soupeři co vracet. Od soupeře jsme neočekávali žádnou fotbalovou smršť ale spíše houževnatý výkon, opírající hlavně o silný obranný blok.

To se také hned od úvodního hvizdu potvrdilo dle rozestavení soupeře, který se snažil zahustit střed hřiště, a znemožnit nám tak průchod ke své bráně.

Dalo by se říct téměř že již tradičně, tak jak jsme činili i v předchozích zápasech, jsme se ze začátku zápasu více než na fotbal, soustředili na ostatní dovednosti, jako neustále povykování na hřišti či rozhazování rukami. Už od úvodního výkopu jsem sice byli lepší a drželi více balón, ale nejednalo se vůbec o týmové pojetí hry, ale spíše o mnoho individuálních pokusů něco vytvořit, a to vždy se stejným koncem v přehuštěné obraně soupeře.

I přes optický tlak byla naše hra dosti neurovnaná, postrádala přesnost, myšlenku a také i větší chuť dát gól. Krásným příkladem bylo několik individuálních akcí, které místo jednoduchého řešení, například střelou na bránu, končili zbytečnou kličkou na vápně soupeře a poté špatnou přihrávkou stojícímu spoluhráči či střelou do nohou obránce.

Naštěstí po jedné takovéto akci došlo k faulu v pokutovém území soupeře, a dostali jsme tak výhodu pokutové kopu. Ten s přehledem proměnil kapitán J. Baláš. Týmu toto dodalo alespoň trochu klidu z předchozích zahozených šancí.

Soupeř, asi i díky nevhodnému rozestavení dopředu, nebyl schopen klást větší odpor a spíše se nadále hrálo dle našich not. Bohužel ale i nadále převažovalo váhání v rozehrávce a minimum pohybu. To dokonce vedlo až takové situaci, že stoper se při snaze rozvinout útok úplně s míčem zastavil, a v jednu chvíli na sebe tak koukalo 18 hráčů, aniž by kdokoliv jevil zájem se pohnout či něco zkusit vymyslet.

Gól na 2:0 byl z naší strany tak trochu vymodlený, protože bez pohybu opravdu překonat obranu soupeře nebylo lehké. Poločas jsme tedy vyhráli 2:0, soupeře naše skvěle fungující obrana k ničemu vůbec nepustila, a tak jsme se mohli více soustředit o pauze na rozbor hry dopředu.

Ze šatny soupeře se ozýval dosti hlasitý rozbor trenéra, ale ani my jsme nemohli své hráče pouze chválit, takže malá bouřka ohledně herního projevu dopředu, se přehnala i v naší šatně. Požadavek na zjednodušení hry, vynechání kliček na vápně soupeře, více přímočarosti se zakončením na bránu, od střední zálohy lepší a dřívější přihrávky na hrot anebo do stran na záložníky a od obrany či stopera zrychlení hry směrem dopředu.

Tak jak deště či bouřek je poslední dobou potřeba i v přírodě, tak i ta naše měla až nečekaně životadárný dopad na naši hru. Nevím, zda vlastně i nyní si jsem plně schopen uvědomit, jaký výkon naši hráči v druhém poločase předvedli.

Hra se hodně zjednodušila, zmizeli individuality, od zálohy a stopera chodily famózní přihrávky po stranách či průnikovky, které jsme dokázali přetavit ve velice atraktivní fotbal a dalších 6 branek v bráně soupeře. Naše obrana držela vysoký standard v nepropustnosti. No prostě výkon, za který hráči zaslouží pouze uznání!!

I na hráčích bylo vidět, že si druhý poločas doslova užili. Vystřídaní hráči na lavičce namísto únavy hýřili úsměvem, a během chvíle doslova kňučeli, že chtějí jít zase hrát. Byl to prostě skvělý týmový výkon.

Z celé té euforie se omlouvám statistikům, pač si ani nejsem schopen vzpomenout, zda soupeř vůbec vyslal střelu na naši bránu, takže i brankář si připsal další krásné čisté konto.

Všem fanouškům děkujeme za skvělou podporu v tomto „úžasném jarním počasí“.